Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokusy na zvířatech v nacistickém Německu

8. 3. 2009
Občas si někde přečtu, že Adolf Hitler zakázal pokusy na zvířatech. Píše se to v různých nazi materiálech, běžném tisku, stejně i v materiálech některých organizací na ochranu zvířat či za práva zvířat nemajících s nazi poselstvím nic společného. Slyšel jsem to z úst svých přátel i na přednášce České vegetariánské společnosti. Viděl jsem kresbu Hitlera procházejícího laboratoří kolem zvířat s pro něj zdviženou pravicí. Ale není tomu tak. 
 
I.
Cituji ze Zákona o ochraně zvířat schváleného 23.5.1938, který je rozšířenou verzí zákona z 24.11.1933 (1):
Oddíl III
Experimenty na živých zvířatech
§ 5
Za účelem experimentů je zakázáno provádět na živých zvířatech operace nebo s nimi zacházet způsobem, který vyvolává znatelnou bolest nebo újmu, pokud není v § 6-8 stanoveno jinak.
§ 6
(1) Ministr vnitra může na návrh zodpovědných vládních či místních orgánů udělit určitým vědecky vedeným ústavům či laboratořím povolení provádět experimenty na živých zvířatech, pokud má vedoucí experimentu dostatečné odborné vzdělání a dostatečnou spolehlivost, pokud je k dispozici dostatečné vybavení pro provádění experimentů na zvířatech a pokud je zajištěna dostatečná péče o zvířata určená k experimentu a jejich dostatečná výživa.
(2) Ministr vnitra může pravomoc udělovat toto povolení postoupit jiným nejvyšším vládním činitelům.
(3) Povolení smí být kdykoli bez náhrady odebráno.
§ 7
Při provádění experimentů na zvířatech (§ 5) je třeba dodržovat následující ustanovení:
1. Experimenty smějí být prováděny na základě úplného souhlasu vědeckého vedoucího nebo jeho zástupce, který byl výslovně jmenován vědeckým vedoucím.
2. Experimenty smějí být prováděny pouze někým, kdo předtím získal vědecké vzdělání, nebo pod vedením takové osoby a tak, aby se zabránilo veškeré bolesti, pokud je to slučitelné s cílem experimentu.
3. Výzkumné experimenty smějí být prováděny jen tehdy, když se očekává konkrétní výsledek, který doposud nebyl vědou potvrzen, nebo pokud má experiment pomoci odpovědět na doposud nezodpovězené otázky.
4. Experimenty je třeba provádět s použitím anestezie, pokud názor vědeckého vedoucího její použití kategoricky nevylučuje nebo pokud by následkem použití anestezie vznikla pokusnému zvířeti újma převyšující bolest spojenou s operací.
Na neanestetizovaném zvířeti nesmí být provedeno nic bolestivějšího než náročná operace nebo bolestivý, ale nekrvavý experiment.
Zvířata, která po skončení takového náročného experimentu, zejména je-li jeho součástí operace, pociťují znatelnou bolest, mají být, pokud je to dle názoru vědeckého vedoucího slučitelné s cílem experimentu, okamžitě utracena.
5. Experimenty na koních, psech, kočkách a opicích lze provádět jen tehdy, není-li zamýšleného cíle možno dosáhnout experimenty na jiných zvířatech.
6. K rozřešení otázky spjaté s experimentem nesmí být používáno více zvířat, než je nezbytně nutné.
7. Zvířecí experimenty pro pedagogické účely se povolují jen tehdy, když jiné výukové nástroje jako obrázky, modely, taxonomie a filmy nedostačují.
8. Je třeba vést záznamy o tom, jaká zvířata byla k experimentu užívána, jaký byl cíl, postup a výsledek experimentu.
§ 8
Experimenty na zvířatech pro právní účely stejně jako očkování či odběr krve živých zvířat za účelem diagnostikování lidí či zvířat či získání séra či očkovací látky, prováděné podle postupů, které byly již vyzkoušeny či schváleny státem, nepodléhají ustanovením § 5-7. I tato zvířata je však třeba bezbolestně zabíjet, pokud trpí znatelnou bolestí a pokud je to slučitelné s cíly experimentu.
 
II.
Omyl, že v době Třetí říše byly zakázány pokusy na zvířatech je, podle mého, způsobený odkazem na dočasně platný výnos Hermanna Göringa z roku 1933 (platil od srpna 1933, kdy Göring oznámil v rozhlasovém vysílání omezení pokusů na zvířatech, do listopadu 1933, kdy byl přijatý Zákon na ochranu zvířat (2)):
Pruský ministerský předseda Hermann Göring vydal výnos, podle kterého je od 16. srpna 1933 vivisekce všech druhů zvířat na celém pruském státním území zakázána. Ministerský předseda přikázal příslušným ministerstvům, aby mu byl neprodleně předložen zákon, podle kterého je vivisekce postihována vysokými tresty. Jak se mezitím dovídáme, byl stejný zákaz vydán i v Bavorsku. Celoříšský zákon stojí přede dveřmi - dík energické iniciativě našeho lidového kancléře Adolfa Hitlera, jemuž všichni přátelé zvířat na celém světě zachovají za jeho šlechetný čin dík, lásku a věrnost. Až do vydání tohoto zákona budou osoby, které přes zákaz způsobí vivisekci na zvířatech jakýchkoliv druhů, odvedeny do koncentračního tábora. (3)
Je nutné dodat, že Hitler původně chtěl zakázat pokusy na mimolidských zvířatech v plné míře (celkově se očekávalo, že zákon bude mnohem přísnější než následně byl), ale nestalo se tak. Podle některých pramenů nakonec dopřál sluchu Dr. Morrelovi, svému osobnímu lékaři, který jej přesvědčil, že by to byl krok proti zájmům německého výzkumu. (4)
V prosinci 1933 byl v Preussicher Staatsanzeiger uvedený oficiální komentář vysvětlující změnu od úplného zákazu k pouze částečnému omezení: Je zákonem jakéhokoli společenství, že v případě potřeby jsou někteří jednotlivci obětováni v zájmu celku. (5)
 
III.
Mimolidská zvířata používal např. profesor doktor Carl Clauberg při výzkumu sterilizace. V dopise Reichsführerovi SS Heinrichu Himmlerovi z 30.5.1942 píše: Abych Vám vysvětlil, co by bylo nutno zařídit, shrnu obě nejdůležitější otázky a oba základní problémy takto: a) V zájmu pozitivní demografické politiky musí být objasněno, jak se dá nejpravděpodobněji v zemědělství ovlivnit plodnost samic. Je nutno to přesně prokázat a vyzkoušet pokusy na zvířatech (zejména na zvířeti, které je známo jako nejplodnější a zároveň ve své plodnosti nejvíce proměnlivě: na králíku). Je třeba zodpovědět otázku, zda dobrá výživa potravou získanou intenzivním hospodařením může ovlivnit snížení plodnosti, a pokud ano, který faktor (pozitivní nebo negativní) to způsobuje. b) Pokud jde o negativní demografickou politiku, je situace nyní taková, že od zvířecích pokusů (kterými jsem dokázal, že nekrvavá sterilizace je možná) musíme teď přistoupit k prvním pokusům na lidských bytostech. (6)
V plánu na “Výzkumný ústav pro biologii reprodukce” Clauberg dodává, že k této klinice musí být přidělena laboratoř pro intenzivní pokusy na zvířatech, které budou vždy sloužit za základ budoucího výzkumu. (7)
Clauberg byl v německém zdravotnictví velký pojem. Ještě před válkou vyvinul tzv. Claubergův test (8) na určování ženského hormonu gestagenu, jenž pomáhal udržovat graviditu, jeho lék Progynon byl první hormonální přípravek na potíže v klimakteriu (1928) a Proluton byl první biologický gestagenní přípravek (1930). Obojí patentováno fy. Schering, která decentně mlčí o Claubergovi, o pokusech na lidech ve svém výzkumu, o neplacené pracovní síle dodávané úhledně zkurvené z koncentračních a zajateckých táborů. Podle historie firmy, jak je uváděna na jejich webu, pro ně neexistuje nic mezi lety 1938 a 1953. (9)Calcophysin (z hypofyzálního kalcia), Oophorin (z vaječníku) nebo Tetraphorin (z dělohy a nadledvinek). (10) Mezi svými úspěchy neuvádí firma léky, které začátkem padesátých let stáhla z prodeje a u nichž by mohlo vyvstat podezření, že jsou i úspěchem Carla Clauberga a SS.
Clauberg pochopil, že německý národ a rasa se potřebuje rozmnožovat, ale nic než národ. Ostatní je zapotřebí sterilizovat. Vždyť, jak říkal Rudolf Brandt, i říšský vůdce SS “je vysoce zainteresován na levné a rychlé metodě sterilizace, která by se dala použít proti nepřátelům Německé říše jako Rusům, Polákům a Židům”. (11) Tak vznikl osvětimský Blok 10. Zde začal Clauberg zkoumat “metody neoperativní (nekrvavé) sterilizace žen nehodných rozmnožování, aby mohla být po definitivním osvědčení [...] zavedena do běžné praxe. (12)
Pokusným osobám, za jejichž používání platil Clauberg jednu říšskou marku týdně (13), vstřikoval do dělohy různé chemické roztoky ve snaze dosáhnout ucpání vaječníků pomocí zánětu. Substance se dostávaly až na konec vaječníků, často až do břišní dutiny. (14) Zpočátku si selektoval ženy ve věku od 20 do 30 let. Podmínkou bylo, že za sebou už musely mít porod nebo porody. V době, kdy se tisíciletá říše přepočítala a hasla, končila mu v rukou i osmiletá až dvanáctiletá děvčata. (15)
Clauberg začínal ženy a děvčata vyšetřovat standardně na gynekologickém křesla zjištěním průchodností vaječníků. Následovalo vyoperování vaječníků (bez anestézie), krev braná po litrech, odstranění míchy. V červnu 1943 oznámil říšskému vůdci SS, že metodu, kterou vynalezl, až na pár jemnůstek, víceméně dokončil. Přesto už nyní může sterilizovat několik set, možná i tisíc, žen denně a to s pouhými deseti lidmi v pomocném personálu. (16) To ale nebyla pravda. Clauberg začal znovu spolupracovat s fy. Schering. Ženy byly násilně nebo uměle oplodňovány jen proto, aby mohli zkoumat a objevit způsob, jak co nejjednodušeji odebrat nastávající matce embryo.
V červnu 1945 byl Clauberg zajatý sovětskou armádou a v červenci 1948 v Moskvě odsouzený na 25 let. V říjnu 1955 dostal amnestii, vrátil se do NSR, v listopadu 1955 byl znovu zatčený a 9.8.1957 byl nalezený ve své cele oběšený a zdechlý.
Podle osvětimských účetních knih mu bylo naúčtováno “498 vězňů k pokusným účelům”. (17)
Profesor doktor Carl Clauberg, profesor gynekologie a porodnictví na někdejší univerzitě v Königsbergu, ředitel bývalého Říšského výzkumného ústavu pro biologii reprodukce, “Komplexu gynekologie a péče o matku” v Königsdorfu, nazývaného “Město matek”, šéflékař gynekologické kliniky v Königshütte (všechny tyto tituly si po válce, mezi pobyty v kriminále, pečlivě nechal dát na vizitku, jen, že je nositelem zlatého stranického odznaku a SS-gruppenführerem v záloze opomněl).
Nasrat jeho památce!
Další, kdo pokračoval v pokusech na mimolidských zvířatech a zároveň i na lidech, byl dr. Hans Nachtheim. Snažil se pomocí injekčně aplikovaného kardiozolu vyvolat epilepsii u dětí i dospělých. Tytéž experimenty dělal i na králících, protože měl obavu, že špatný zdravotní stav jeho lidských pokusných objektů by mohl negativně ovlivnit výsledek pokusu. (18)
Objevitel tabunu, prvního nervového plynu v dějinách, dr. Gerhard Schrader (IG Farben - tato firma v roce 1938 propagovala “opatrné pokusy na dětech”) zkoumal ve vznešené Hitlerově době jak na lidských, tak i na mimolidských zvířatech. Nejprve tabun, později i sarin. Testy se aplikovaly na opicích a paviánech. Následkem bylo zvracení, nekontrolované vyměšování, ztráta motoriky a smrt v křečích. Výsledky na lidech byly obdobné. (19) Schradera po válce ukořistila USA v rámci operace Paperclip (Overcast) (20)
 
IV.
V tomto textu jsem jen chtěl předložit ke studiu materiály bořící mýtus o zákazu pokusů na mimolidských zvířatech v nacistickém Německu, protože se s tímto mýtem mezi lidmi setkávám. Není to nijak rozsáhlý ani reprezentativní výběr.
Přes množství slov, která jsem v textu věnoval pokusům na lidech, nebylo toto téma tím primárním a dodávám, že pokusy na lidech ani nezačaly ani neskončily nacistickým Německem (to je důležité si uvědomit a neudělat v tomto ohledu z Třetí říše hromosvod odvádějící od kurev ostatních.
Pokud se týká samotného zákona ve smyslu jeho srovnání se zákony na ochranu zvířat v jiných státech v téže době, vysoce je převyšoval nastavenými standardy. Jeho prosazování v praxi se příliš nedařilo, domnívám se, že především kvůli válečné době. Koneckockonců, v západním Německu platil s drobnými změnami až do roku 1972, kdy byl nahrazený méně (!) přísným zákonem na ochranu zvířat.
Zkoumání a krutost, jakoby jedním byly, se táhnou lidskou kulturou a dějinami kam až lze dohlédnout (21) a současnost není výjimkou. Ale ať jsou v jakékoli době a jakékoli kultuře, nacistické či demokratické, vzývající náboženství rasy nebo konzumu, jedno mají společné.
Základním předpokladem pro provádění vivisekce je vědomí nadřazenosti a možnost ovládnutí. Vědomí nadřazenosti je nutné, aby hodnota života jiné či jiného, a její či jeho zmrzačení, byla menší než důvod, proč k tomu dochází. Možnost ovládnutí je nutná ke kontrole subjektu, snadnému pozorování a manipulaci. Proto jsou vždy obětí vivisekce ty a ti slabší, ať už svou přirozeností nebo následkem vnějších příčin.
Někdy jsou to krysy, opice, v toxikologii tolik oblíbené ryby, někdy jsou to lidé sociálně, fyzicky či mentálně slabší. Ty a ti, co se nemohou či nedokážou vzepřít a vytrhnout.
 
V.
Mezi rokem 1944 a 1974 bylo v USA převážně proti jejich vůli nejméně 23 000 lidí zneužito na experimenty s radioaktivitou. Těhotné ženy braly radioaktivní léky, američtí lékaři injikovali dětem radioaktivní jód; jako kdyby se byl amerických lékařů zmocnil zlý duch nacismu. Prof. dr. Ruth Macklinová, vedoucí Komise k objasnění amerických pokusů se zářením, v roce 1995 laboratorní zteče na Američany od stejných útoků na Němce za nacismu odlišila tak, že nad tím vlasy stávají hrůzou:
Mezi USA a nacistickým režimem prý existovaly “různé roviny zla”, protože v USA “smrt nikdy nebyla cílem”, kdežto “nacistické experimenty byly součástí vyhlazovacího programu”.
Hamburger Abendblatt, 29.7.1995 (citováno podle Peter-Ferdinand Koch: Pokusy na lidech, TRANGO, 1997, ISBN 80-86053-20-2 (něm. Menschenversuche, R. Piper GmbH&Co. KG, München, 1996)
Jako by nebyla důležitá oběť. Jen můj důvod k obětování, že?

Obrazek

Zdroj :michalkolesar.net
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Blood Pressing : Blood turn the heat on table

(AApeflebypem, 24. 7. 2018 19:37)

Torsion bras de quelqu'un est comment dur votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre moelle bat, il pompe le sang par vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-generique-pas-cher/